Whistleblowing neboli ochrana oznamovatelů je právní institut, který se v poslední době stal strašákem. Nejedná se však o žádnou novinku. Zejména pak v zemích založených na právním systému Common Law má tento institut bohatou historii. Smyslem je důsledná ochrana oznamovatelů, tj. osob (zaměstnanců ale i třetích osob, např. dodavatelů), které v dobré víře upozorní na nelegální, nelegitimní, či neetické praktiky ať již uvnitř společnosti nebo ve státní správě. O nějaké komplexní formě ochrany však v České republice nemůže být řeč. O změně se debatuje již roky, avšak žádný pokus dosud nebyl dotažen do legislativního konce.

Tato situace se radikálně změní s přijetím Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, jejíž implementační lhůta uplyne 17. prosince 2021. Dosud však k implementaci nedošlo. Jaké povinnosti tato směrnice zavádí a co znamená uplynutí implementační lhůty pro podnikatele a veřejný sektor?

Směrnice zavádí pro tuzemské podnikatele a orgány veřejné správy řadu nových povinností. Nejedná se však o nic mimořádného. Podle směrnice musí všechny soukromé a veřejné organizace nad 50 zaměstnanců zavést bezpečný oznamovací kanál garantující ochranu oznamovatelů, ochránit oznamovatele před jakýmikoliv odvetnými opatřeními, zajistit anonymitu oznamovatelů a v konečném důsledku přijmout adekvátní nápravné opatření.

V důsledku dosud nepřijatého prováděcího zákona nedopadají povinnosti směrnice na soukromý sektor. Přímý účinek směrnice však znamená, že Ministerstva, ústřední orgány státní správy, ale i obce a kraje by po 17. prosinci 2021 měly být připraveny přijímat podněty o porušení unijních předpisů od oznamovatelů pomocí whistleblowingových linek. Povinné osoby ze soukromého sektoru, např. podnikatelé s více než 50 zaměstnanci, budou mít tuto povinnost až v okamžiku, kdy tak stanoví tuzemský právní předpis – zákon.

Kdo konkrétně je nyní řazen mezi povinné subjekty s povinností zavedení vnitřního oznamovacího systému? Jsou jimi výhradně orgány veřejné moci a veřejné instituce bezprostředně spojené se státem – Českou republikou, tj. státní orgány; orgány územních samosprávných celků (orgány krajů a obcí s více než 10 000 obyvateli); a další vybrané veřejné instituce (např. Všeobecná zdravotní pojišťovna, veřejné vysoké školy, Stanice technické kontroly).

Mezi hlavní povinnosti vyplývající ze směrnice patří zavedení vnitřního oznamovacího systému splňujících parametry požadované směrnicí a nastavení procesů vyřizování, zpracovávání a uchovávání oznámení v rámci vnitřního oznamovacího systému. Povinné subjekty jsou taktéž povinny určit osoby odpovědné za přijímání oznámení a nakládání s ním (tzv. příslušná osoba), umožnit podat oznámení písemně nebo ústně a zajistit totožnost oznamovatele a dalších osob a informací uvedených v oznámení (zachovávání důvěrnosti). V neposlední řadě jsou pak povinny posoudit důvodnost oznámení, vyrozumět oznamovatele a učinit nápravné opatření.

V souladu se směrnicí může povinný subjekt vedením vnitřního oznamovacího systému pověřit třetí osobu. Tím není nicméně dotčena jeho odpovědnost za plnění výše uvedených povinností.

Navrhovaný prováděcí zákon je přísnější než směrnice a povinnosti jako je zavedení oznamovací linky dopadají i na zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci, veřejné zadavatele (s výjimkou obce s méně než 5 000 obyvateli; to neplatí, jde-li o obec s rozšířenou působností) a některé zaměstnavatele podnikající ve specifickém oboru bez ohledu na počet zaměstnanců (např. pojišťovny, banky, či určité osoby dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu).

Dříve či později dopadnou uvedené povinnosti na všechny povinné osoby. Zavedení oznamovacího systému může být výhodné již nyní. Tím, že zaměstnavatelé umožní svým zaměstnancům oznamovat nekalé jednání uvnitř společnosti, mohou předejít poškození své reputace, neboť vzniklý problém bude jednoduše vyřešen uvnitř organizace bez mediální pozornosti. Současně tím může být zabráněno finančním ztrátám, v očích veřejnosti se posílí reputace a dobré jméno společnosti a v neposlední řadě může být zavedení oznamovacího systému (etické linky) jedním ze střípků jak předejít trestní odpovědnosti právnických osob. Včasným zavedením požadavků směrnice lze rovněž předejít případným sankcím za nesplnění povinností.

Co pro vás můžeme udělat?

• zavedeme účinný oznamovací systém
• připravíme interní směrnici
• proškolíme zaměstnance
• povedeme komunikaci s oznamovateli a zajistíme jejich anonymitu
• prošetříme přijatá oznámení
• povedeme evidenci oznámení